17
Poslanecká sněmovna schválila "Lex Dukovany"
Poslaneckou sněmovnou po dlouhých diskuzích prošel návrh Zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 458/2000 Sb, přezdívaný jako „Lex Dukovany“.
Lex Dukovany podpora jaderných zdrojů
Lex Dukovany podporuje rozvoj jaderné energetiky jako jednoho z pilířů výroby elektřiny. Dále podporuje a urychluje proces projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW.
Nízkouhlíkový zákon by měl vstoupit v platnost od 1. ledna 2022, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. „V současné době neexistují žádné tržní pobídky pro investice do nových jaderných nebo jiných bezemisních zdrojů energie,“ poznamenal náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Ehler s tím, „tato selhání trhu potvrdila i samotná Evropská komise.“
Lex Dukovany mimo jiné ustanovuje, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996.
Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří a proto jsou z rozsahu budoucích dodavatelů vyloučeni. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku se nebudou používat technologie závislé na nepovolených dodavatelích.
Schválením zákona se očekává pozitivní dopad na konkurenceschopnost České republiky díky zajištění stabilních a spolehlivých dodávek elektrické energie a snahou o udržitelnost energetiky v dlouhém časovém horizontu a diverzifikaci energetického mixu.
Produkce elektrické energie
Současná spotřeba elektrické energie v ČR dosahuje celkové spotřeby přes 55 000 GWh z toho 40 200 GWh tj. 73% odebírá průmyslová výroba a podnikatelskou sféra. Při stávajících scénářích energetické evropské bilance vychází, že všechny sousední státy včetně ČR budou deficitní již v roce 2030.
S ohledem na připravované jaderné zdroje je výstavba pouze 5. výrobního bloku (1000 – 1200 MWe) pouze částečnou náhradou existující výrobní kapacity (2000 MWe). A tudíž nevede k navýšení výroby z jaderných zdrojů. Až teprve výstavba 6. výrobního bloku v Dukovanech a 3. a 4. blok v Temelíně povede k úplné náhradě a navýšení výroby elektrické energie z “jádra”.
Financování podle Lex Dukovany
Zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena elektřiny vyšší než cena takzvané silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Pro ilustraci. V případě, že se cena silové elektřiny bude rovnat cca 45 EUR/MWh a realizační/výkupní cena bude stanovena na 55 EUR/MWh, dopad se může pohybovat okolo 0,0241 Kč/kWh v roce 2040. Nicméně, pokud bude cena silové elektřiny nad realizační/výkupní cenou, dopady na zákazníky budou opačné. Neboť základní vlastností instrumentu je jeho symetričnost.
Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky dle velikosti jističe (při nižší spotřebě) či dle spotřeby elektřiny (při vyšší spotřebě elektřiny). Dle výpočtu výše by při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši 10 EUR mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně necelých 100 Kč/rok.
V porovnání s jinými variantami zvolený scénář minimalizuje dopady na podnikatelské prostředí. Poslanci předpokládají, že velká část podpory bude z příjmů z obchodování na energetických trzích.
Návrh potvrzuje směr vlády, který je v souladu se státní energetickou koncepcí a evropskou vizí. Vize je prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomika. Ta zároveň cílí na transformaci výroby elektřiny a zvyšuje tak transparentnost a právní jistotu.
Životní prostředí
Životní cyklus jaderného paliva, zdroj nrc.gov
Návrh sleduje ochranu životního prostředí jako jeden z významných cílů. Návrh odpovídá koncepčním materiálům MPO, ale i MŽP. Proto je klíčovým předpokladem pro proměnu energetického mixu ČR.
Potenciální negativní dopady mohou být spojeny s provozem jaderných bloků. Jsou to otázky, které souvisí zejména s ukládáním radioaktivního odpadu a spotřebou vody pro chlazení a její souvislosti se suchem.
Česká Republika zahájila přípravu svého hlubinného úložiště. Nicméně projekt má několikaleté časové zpoždění. Časový harmonogram zprovoznění hlubinného úložiště počítá s rokem 2065. Proto by příprava nových jaderných zdrojů, ale i další bezpečný provoz stávajících bloků, měla být podmíněna a doprovázena systematickou a plynulou přípravou hlubinného úložiště.
Také jsme napsali