03
Barclay poukazuje na význam jádra při dekarbonizaci
Podle zvláštní zprávy, kterou včera zveřejnila společnost Barclays, může vysoká a spolehlivá výroba energie z jádra učinit dosažení dekarbonizace jako cenově dostupný cíl. Jaderná energetika je „bezpečnější, než se běžně předpokládá“. Navíc díky novým technologiím a dalšímu výzkumu by mohla být ještě čistší, bezpečnější a levnější.
Barclays je britská mezinárodní bankovní a finanční společnost se sídlem v Londýně. Je to univerzální banka poskytující celé portfolio bankovních služeb jak v oblasti retailu, tak investovanání. Operuje ve více než 50 zemích světa. V roce 2012 to byla sedmá největší banka světa.
Hodnocení plánů dekarbonizace
Zpráva Nuclear for a decarbonised future uvádí, že energetický sektor produkuje ročně asi 35 gigatun emisí CO2. Aby se stal do roku 2050 uhlíkově neutrální, musí se světový energetický mix transformovat vůbec nejrychlejším tempem v tomto století.
Tým Barclays Energy Research konstatuje, že jednou z nejdůležitějších strategií k dosažení ambiciózních cílů dekarbonizace je změna globálního výrobní portfolia směrem k výrazně vyššímu podílu výroby, která neprodukuje CO2. Tyto zdroje mohou zahrnovat větrnou, solární fotovoltaickou, vodní a jadernou energii.
Vzhledem k rozsahu požadované transformace globálního portfolia je pravděpodobné, že jaderná energetika bude muset hrát mnohem významnější roli, zejména tam, kde existuje jasná a přiměřená vládní podpora.
Čtyři hlavní atributy jaderné energetiky
Za prvé, že jaderná energetika nevytváří žádné přímé emise uhlíku nebo skleníkové plyny. Má jednu z nejnižších emisí uhlíku po dobu celého životního cyklu. A to ze všech výrobních technologií vůbec. Včetně nepřímé emise spojené s těžbou paliva a výstavbou elektráren.
Jaderná energetika by mohla tvořit základní výrobu, tzv. base load, k zajištění bezpečné, spolehlivé a cenově dostupné energetiky.
Za druhé, jaderná energetika má nejvyšší spolehlivost zajištění dodávek energie. Je to 80–90 %, u mnoha elektráren dokonce nad 90 %. Ve srovnání s energií z větrných elektráren je to 30–40 % a ze solárních panelů dokonce 10–25 %.
Společně s dlouhou životností jaderné elektrárny jsou nákladný na výstavbu jaderné elektrárny srovnatelné, zvláště když zohledníme náklady na skladování elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vysoké pořizovací náklady na výstavbu jaderné elektrárny by mohly klesnout, pokud by byla její životnost prodloužena nebo by bylo postaveno více jaderných elektráren. To by umožnilo zkrátit dobu výstavby a tím také snížit pořizovací náklady.
Za třetí, jaderná energetika má nejnižší výpadky ze všech typů výroby energie, pokud jde o počet výpadků na terawatthodinu.
Nová technologie zaměřená na ochranu jádra reaktorů pomocí fyzikálních zákonů (na rozdíl od aktivních systémů, které potřebují vnější zdroj napájení) by měla vytvořit ještě bezpečnější řešení.
Za čtvrté, roční produkce jaderného odpadu je výrazně nižší než očekávaný objemový roční odpad z vyřazených solárních panelů, lopatek větrných turbín a lithium-iontových baterií (včetně elektrických vozidel). Recyklace nebo přepracování paliva v případě jaderné energetiky by mohla snížit objem odpad až o 97 %. To je mnohem účinnější než výroba solárních panelů, lopatek větrných turbín nebo lithium-iontových baterií.
Závěr
Jaderná energetika navzdory svým výhodám „stále rozděluje názory investorů“. Jsou zřejmé významné regionální rozdíly v tom, jak je na „jádro“ nahlíženo z hlediska životního prostředí, sociálních dopadů a vizí energetických firem.
S odkazem na taxonomii EU o udržitelném financování zpráva uvádí, že Evropská unie si dosud nevytvořila svůj oficiální názor na jadernou energetiku. Ale až k tomu dojde, může dodatečně objasnit roli „jádra“ v dekarbonizaci.
Původní článek zde: https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Barclays-highlights-role-of-nuclear-in-net-zero